Existuje samozřejmě i španělské bílé víno a mnohdy jsme překvapeni tím, jak je dobré. Ale marná sláva, bavíme-li se o španělském víně, je to převážně víno červené, které je výrazně jiné, než to naše české.
Jaké je, popisuje someliér společnosti La Botella Jindřich Navrátil: „Je sametovější, hlubší, kulatější, jednoduše celkově elegantnější. Pokud zmíníme nejznámější a mimořádně dlouhověkou španělskou odrůdu Tempranillo, víno má hlubokou tmavou barvu černých třešní či rubínu a vyniká plností, mocností, harmoničností.“ Čím jsou tahle vína starší, tím jsou lepší. Vliv na ně samozřejmě mají i klimatické podmínky.
Španělské vinice často bývají vysoko položené, na hrozny působí i rozdíly denních a nočních letních teplot. A přírodní podmínky žádná technologie nenahradí. Dalším plusem je, že výborná španělská vína jsou často levnější než podobná z Itálie nebo Francie.
Víno k snídani
Španělé pěstují bílé víno daleko méně a spíše ve vysoko položených oblastech na severu Španělska. Přesto také chutná. Má ovocný nádech, svěžest a harmonii tak, jako naše moravská či česká vína. Což je pro jižní evropské země velmi netypické. Popíjejí ho spíše výjimečně pouze k určitým pokrmům, například salátům nebo lehčím jídlům. Pokud byste čekali pouze ryby, není to pravda. Ke spoustě ryb totiž patří také víno červené! A červené víno pijí obyvatelé Španělska dokonce i v parném létě, i když je někdy „říznuté“ speciální minerální vodou Gaseosa. Takovému nápoji potom Španělé říkají Tinto de Verano (letní červené) a můžete ho najít v mnoha výčepech i jako sudové.
Místní lidé pijí víno už od dospívání, plnoletost až tak nehraje roli. Ale pravdou je, že jakkoliv víno pijí při každé příležitosti, nikdy ne natolik, abyste mohli potkat Španěla opravdu zmoženého alkoholem. Víno tady samozřejmě patří ke každému hlavnímu jídlu, je součástí obědových „menu“ i každé večeře. Bez vína se neobjede ani žádná návštěva či obchodní schůzka, která trvá déle než půl hodiny. Vlastně je s podivem, že Španělé víno nepijí i k snídani…